6.díl-DVĚ TAJEMSTVÍ
Ve škole
Z: Ahoj
V: Copa že si taková skleslá?
Z: Ale, zklamání.
V: A jaký?
Z: Ty seš zvědavá! Sorry, ale necham si to pro sebe.
David přichází a Zuzka se na něj naštvaně podívá
V: Tušim správně? Má v tom prsty David?
Z: Hele, řekla sem že ti to neřeknu.
V: Ani někde jinde? Třeba po škole?
Z: Možná, ještě nevim.
Během hodiny
U: Takže, v dnešní hodině si probereme opakování monin a odmocnin. No, tak kdopa se hlásí? Nikdo? Tak hold si někoho vybereme.
Po chvilce
U: Á, tak k tabuli půjde třebááá...Zuzka...No, pojď
Z: Super! Zrovna když sem se neučila :(
V: Mnoho štěstí
Z: Hm, díky, budu ho potřebovat.
U: No, tak začnem. Třeba tenhle příklad..
Po hodině
V: Hele, buď ráda žes vyvázla alespoň s dvojkou.
Z: To sice jo, ale v mym případě by to chtělo spíš jedničku.
V: Vždyť já taky nejsem žádnej matematickej génius.
Z: Tak to jsme dvě. Kde je vlastně Jana?
V: Nevim. Psala mi že má nějakou horečku. Po škole se za ní zastavim.
Z: Šla bych s tebou, ale nemůžu. Máma chce s něčim pomoct nebo co.
V: Hm, to nevadí.
Po škole, Verča u Jany
V: Čaauky Janino.
J: Ahoj. Máš nějaký sešity?
V: Jo to jo. Pročpa seš tak skleslá?
J: Neptej se, ale trápí mně to.
V: Grrrr. Já se vás zblázním. Zuzka má taky nějaký tajemství, ale nechce mi ho říct. Ty teď taky.
J: No vidíš. A ona ti ho řekla?
V: Co? Jako to tajemství?.... Ne, neřekla. A co ty, ty mi ho řekneš?
J: Nooo...ale neřekneš to nikomu.
V: Slibuju.
J: Tak pojď dál.
pokračování příště...